Monte Prama – Vlast obrů

Mnozí je označují za nejdůležitější umělecký nález 20. století na italské půdě, někteří mluví o nejneobvyklejším nálezu vůbec. Ať je to jakkoli, obři z hory Prama Vás rozhodně upoutají svým vzhledem, mohutností, provedením a tajemstvím, které je obklopuje.

Jako spousta archeologických pokladů byl i tento objeven náhodou, v 70. letech minulého století, když dva zemědělci obdělávali pole a našli mezi hlínou kámen, který po očištění nápadně připomínal lidskou hlavu. Následné vykopávky v roce 1975 odhalily hrobky a monumentální sochy lukostřelců, bojovníků a boxerů, nuraghů a beatylů, roztroušených na území o ploše 80 000 m2 pod kopcem Prama, v okrese Sinis na západě Sardinie. Společně s dalšími výzkumy v letech 2014-2016 a mezi lety 2018 a 2022 vynesly nálezy na povrch části skládačky sardinské historie, které někde zapadají a doplňují již zjištěná fakta z jiných částí ostrova, jinde vytváří otazníky, na které se možná nikdy nedozvíme odpověď.

Sochy dosahující výšky až 2 metry byly roztroušené na území, pod kterým byla objevena několik staletí užívaná nekropole. Celkem bylo odhaleno 125 hrobů se stejným počtem těl, vykopáno, ohledáno a zkoumáno jich však prozatím bylo jen něco málo přes 60. Těla byla do jámy uložena v sedící poloze, se zkříženýma nohama, překříženýma rukama na prsou a hlavou pravděpodobně skloněnou. V drtivé většině se jednalo o těla dospělých mužů, o jejichž původu a profesi se vedou dohady. Má se za to, že před, nebo na každém z těchto hrobů stála jedna z obřích soch, které měly ve své době nepopiratelnou symbolickou hodnotu. Jestli se skutečně jednalo o lučištníky, bojovníky a boxery není jasné. Některé studie se přiklání k možnosti, že jsou na sochách vyobrazena dobová božstva, a to z toho důvodu, že obličeje soch záměrně nekopírují lidské tváře. Sochy jsou vyrobeny z vápence, který dle všeho pochází ze 16 km vzdálené Santa Catterina di Pittinuri.

Od doby bronzové, zhruba 1 700 před naším letopočtem až po 5. století př.n.l., obýval Sardinii kočovný kmen Nurághů, po kterém zůstalo na ostrově na 7 000 kamenných chatrčí, věží i komplexů. Největší z nich Su Nuraxi je zapsaný na seznamu UNESCO a podobně jako sochy obrů z Monte Prama, byl i tento komplex pohřbený pod zemí a objevený zemědělci, kteří v 50. letech minulého století obdělávali půdu na jihu ostrova. Ve stavbách byly nalezeny každodenní keramické nádoby, bronzové sošky i obsidiánové nože. I když se stáří obřích soch datuje do rané doby železné, vědci věří, že to byli právě nurághové, kdo je vytvořil. Obecně se má za to, že přelom doby bronzové a železné přinesl zásadní změnu v kultuře a stylu života. Není ale také vyloučeno, že sochy vytvořil některý z pirátských národů, které od nepaměti napadaly sardinská pobřeží.

Dodnes byly nalezeny jednotlivé části ze 44 soch, které se postupně čistí, restaurují a spojují. Některé z nich jsou exponovány v archeologickém muzeu v Cagliari a v občanském muzeu Giovanniho Marongiu v Cabrasu, které je téměř celé věnované této jedinečné sbírce.
Nálezy mají vskutku nedocenitelnou hodnotu a na jejich studiu se podílí archeologové z celého světa. Mezinárodním úspěchem je i dočasná výstava jednoho z obrů v Metropolitním muzeu v New Yorku od května do prosince 2023.