Monolity

Monumentální břidlicové, vápenaté a dolomitové skalní útvary se vynořují z krajiny jako tichý svědek geologické proměny, která má počátek v prvohorách. Na východě, v historickém kraji Ogliastra, mají monolity své pojmenování “Tacchi di Ogliastra“, kde Tacchi, neboli podpatky, označují vysoké zkamenělé stěny tyčící se nad obzorem. Asi nejznámější z nich je Perda e Liana, cylindr na náhorní plošině Tonneri, který je oblíbeným orientačním bodem, protože je vidět z velké dálky. Vedou k němu turistické trasy a je častým cílem horolezců. Podobného vzezření je Su Texile poblíž Aritza, někdy také přezdívaný “trůn svatého Efisia”, odkud světec údajně kázal věřícím. O tom, že tento přírodní monument přitahoval pozornost různých národů už od pravěku svědčí řada hrobek Domus de Janas, nuraghe i hrobka obrů.

Při cestě z pobřeží Vignola do vnitrozemí, směrem na Tempio Pausania, zaujme vaši pozornost ohromná žulová skála, vystupující nad okolní krajinu. Monte Pulchiana je skalní suk kopulovitého tvaru o celkové výšce 673 metrů, z jehož vrcholu lze pozorovat celou horní Galluru až po Monte Limbara.
Uprostřed území kráterových vulkánů Meilogu vystupuje asi sto metrů vysoký čedičový výstupek, vyhaslá sopka, kterou v průběhu milionů let eroze vymodelovala do tvaru kuželu. Dějištěm několika mýtických legend a pohádek je čedičová skála Pedra Mendalza, nejčastěji spojována s vílami janas, které bývá přisuzován až posvátný význam a v jejím okolí se nachází také několik kostelů.

Při pobřeží zálivu Baunei, na východě ostrova, se tyčí vysoká špičatá skála z dolomitického vápence Pedra Longa, jeden z nejznámějších sardinských skalních útvarů vůbec. S výškou 128 metrů vyznačuje start několikadenního trekkingu Selvaggio Blu a je odvěkým orientačním bodem námořníků. Je snadno dosažitelná autem nebo s určitým úsilím několika kilometrovým výšlapem ze Santa Maria Navarrese. Podobně jako ostatní z monolitů je i tento častým cílem horolezců a milovníků adrenalinu.