Zelený vlak

„Trenino Verde“ – Zelený vlak

Díky Trenino Verde, tzv. Zelenému vlaku můžete procestovat Sardinii po kolejích starých sardinských železnic a poznat tak ostrov v jeho nejinternější podobě, v pomalém tempu přes lesy, zvlněné i drsné kopce, krajinou korkových dubů, olivovníků i vinné révy, mezi vodními úseky, přírodními památkami i důkazy o vzdálené a tajemné minulosti.

„Na konci dlouhého stoupání dorážíme po rozlehlé samotě na stanici. Pokaždé se zdá, že vpředu není nic, jen neobydlený kraj. A pokaždé dorazíme na další stanici.“ Takto poeticky popsal své cesty po železnici David Herbert Lawrence ve svém díle Moře a Sardinie v roce 1921. O století později přitahuje trasa v jeho stopách cestovatele z celého světa díky jedinečné železniční trati, Zelenému vlaku. Projížďka po trati navržené a postavené mezi koncem 19. a začátkem 20. století je unikátním zážitkem v celé Evropě: čtyři úseky o celkové délce 437 kilometrů, z toho tři, které jsou nepřetržitě aktivní již 130 let. A na trati jedinečná architektonická a inženýrská díla, jako jsou mosty a tunely, nikdy neopuštěné, zachovalé a chráněné. Lokomotiva pomalým tempem jemně klouže po kolejích uprostřed bujné přírody či s obtížemi stoupá na vrcholky kopců.

Z Mandas, původní středověké vesnice se slavnou minulostí a dnes významného kulturního centra v kraji Trexenta, míří vlaky dvěma směry. První linka, ta historická, původně vedla až do Sorgona, v současné době vede přes Sarcidano, kolem Serri, centra známého nuragickou svatyní Santa Vittoria, po březích jezera San Sebastiano a kopcích Isili, „země mědi“. Poté, co překoná bujnou krajinu Nurallao, vystoupá až do cílové stanice Laconi, vesnice známé díky sv. Ignácovi, zámku a zahradě markýzů Aymerich a menhirům, uchovávaným ve zdejším muzeu sardinského prehistorického sochařství. Vlak po cestě překonává Barbagia di Belvì a Mandrolisai, kde stoupá do výšky téměř 900 metrů. Druhá linka z Mandas míří do Sadali, přes velkou část Sarcidana a Barbagia di Seulo. Cestou minete vesnice Orroli, Nurri, Villanova Tulo a vesničky Palarana a Betilli, které lemují jezero Flumendosa, přes které plují lodě a kolesové parníky ve stylu Mississippi. Vlak putuje úchvatnou krajinou vody a nuragů: zde můžete obdivovat krasové jevy, jako je jeskyně Is Janas, vodopády, jako je su Stampu de su Turrunu, a prehistorické památky, jako je nuraghe Arrubiu. Před konečnou stanicí Sadali-Seulo projedete ještě Esterzili, městem s nástěnnými malbami v nadmořské výšce 700 metrů, proslaveným nuragickým chrámem Domu de Orgia a bronzovou tabulkou s římským nápisem.

Od června do začátku září jezdí vláček o víkendu také krajem Ogliastra. Východní linka vyjíždí z přístavu Arbatax v nádherném turistickém letovisku Tortolì. Cestou staví ve vysokohorských stanicích Ilbono-Elini, Arzana, Lanusei a Villagrande Strisaili a projíždí okouzlující krajinou, jako jsou lesy Santa Barbara a Selene. Konečná stanice vlaku je v hlubinách kraje Ogliastra, v Gairo Sant’Elena, městě, které žilo dvakrát. Současné obydlené centrum bylo postaveno v polovině 20. století o něco výše v horách poté, co ničivá povodeň zničila staré Gairo, dnes město duchů.

Třetí úsek vlaku křižuje kraj Gallura, žulovou krajinu tvarovanou větrem a osázenou divokými olivovníky, korkovými duby a vinicemi Vermentina. Vlak vyjíždí z Tempio Pausania, krásného městečka na svazích hory Limbara, které proslulo léčivými prameny a nejslavnějším alegorickým karnevalem na ostrově. Přírodní podívaná podél železniční trati opravdu stojí za to – vlak zastavuje ve vesnicích s výhledem na jezero Liscia, přes které křižují turistické lodě, pokračuje přes údolí Calangianus, vyhlášené korkovými duby, a dále do Nuchis a Luras, měst prehistorických dolmenů a tisíce let starých divokých olivovníků, včetně nejstaršího„patriarchy“ Evropy. Ze stanice Sant’Antonio di Gallura uvidíte takřka geometrickou krajinu Arzacheny, kde panoramatům dominují vinice. A pak již následuje neopakovatelný pohled směrem ke konečné stanici v Palau – s jeho nádhernými plážemi, vojenskými pevnostmi, skálou Capo d’Orso ve tvaru medvěda, které je „bránou“ do národního parku souostroví La Maddalena.

Poslední, severozápadní trať, vyjíždí ze stanice Santa Maria di Corte na území Sindie, prosperující vesnice postavené ve středověku kolem benediktinského kláštera. Po překonání Planargie přijíždí do Bosa Marina, pobřežní vesničky jednoho z nejevokativnějších sardinských měst Bosa. Její pestrobarevné domy šplhají do kopce, kterému dominuje hrad Serravalle a zrcadlí se v řece Temo hluboko pod ním. Cestou projedete vesničky Flussio, Tinnura, Tresnuraghes a Modolo, které jsou proslulé Malvasií, košíky asfodelu a vzácnými látkami.

Cesty vlakem je možné kombinovat s výlety po jezerech na lodi, trekkingem, projížďkami na kole a na koni. Do vlaku můžete nasednout v libovolných destinacích dle sezónního jízdního řádu, nebo si ho pronajmout jako skupina: díky iniciativě Su Trenu Antigu můžete mít exkluzivní železniční trať jen pro sebe!