Sardinské hrady

Opředeny řadou tajemství, legend, hrdinských činů a pohádkových postav se v krajině a centrech měst tyčí středověké hrady jako vzpomínka na období Judikátů na ostrově. Judikáty byly nezávislé, suverénní státy, které převzaly moc na Sardinii ve středověku, mezi devátým a patnáctým stoletím. V čele států stál panovník zvaný soudce, s pravomocemi krále. Celkem bylo na sardinském území 88 hradů, ale ne všechny se dochovaly do dnešní doby. Ty nejzachovalejší je možné navštívit a často jsou sídlem různých expozicí či muzeí.

Castello di San Michele v Cagliari – Hrad vystavěný na jednom ze sedmi kopců hlavního města pochází pravděpodobně z 12. století a původně měl plnit obrannou funkci, o několik staletí později byl ale pod nadvládou španělského rodu přestavěn na luxusní panovnické sídlo. Čtyřúhelníková stavba má 3 věže, ze kterých se otevírá jedinečný pohled na město a Andělský záliv, kolem se rozprostírá městský park a vevnitř se nachází centrum umění a kultury.

Castelsardo – Hlavní dominantou stejnojmenného města na severu ostrova je hrad z dvanáctého století, tyčící se na kopci nad mořem. Z jeho věží lze za příznivého počasí pozorovat ostrovy Asinara i pobřeží Korsiky. Hrad během staletí několikrát změnil jméno podle rodu, který jej zrovna obýval a poslední název – „Sardský hrad“ získal pod nadvládou Savojců, kteří si tím chtěli zaručit náklonnost poddaných. Hrad je veřejně přístupný, nachází se zde muzeum Středomořského tkaní a v několika místnostech jsou vystaveny působivé výrobky z trpasličí palmy.

Castello di Aquafredda – Mohutné stěny kdysi honosného panství s obydlím, mlýnem, cisternami, stájemi a sklady, se tyčí na vrcholku sopečného původu na jihu ostrova, asi 4 km od obce Siliqua. Svůj název dostal hrad od pramene, který vytéká ze skály pod ním. Je oblíbeným cílem víkendových výletů, ukrývá výjimečné výhledy na celé území a pod vrcholem se nachází pikniková zóna. Část hradu je volně přístupná, část lze navštívit pouze s průvodcem. Během roku se zde koná řada společenských událostí, jako pozorování hvězd nebo koncerty.

Castello di Chiaramonti – Trosky na území historického kraje Anglona nesou stejný název, jako vesnice pod nimi. Hrad s kostelem postavený v 16. století nikdy nedostál slávě jiných kamenných pevností a v 19. století byl navzdory blízkosti osídlení opuštěn. Dnes je oázou klidu a parkem, který hostí různé literární a hudební festivaly se závojem tajemství, ukrytým mezi zvonicí a kamennými oblouky.

Castello di Marmilla – Hrad postavený na téměř dokonale kuželovitém kopci hrál významnou roli v období Judikátů na ostrově a říká se, že v něm nějaký čas pobývala i slavná soudkyně Eleonora d´Arborea. Po staletí si udržoval obrannou funkci a v posledních desetiletích svého užívání pak sloužil jako vězení. V současnosti je možné pozorovat velmi dobře zachovanou hlavní věž a hradby, v místnostech byly nalezeny četné vykopávky, které jsou uloženy v muzeu MudA v nedaleké vesnici Las Plassas. Multimediální přednáška vás zavede do doby vzniku a rozkvětu panství a k vidění jsou i dobové kostýmy a nářadí.

Castello di Sanluri – Možná nejdůležitější ze všech sardinských hradů leží na pomezí jižní a střední Sardinie ve městě Sanluri. Právě tudy ve 12. století procházela hranice mezi Judikáty Arborea a Cagliari a byl předmětem střetů mezi judikátem Arborea a Aragonskou korunou, která ho po krvavých bojích získala. Od té doby sídlo přecházelo do rukou různých španělských šlechtických rodů až ho převzala rodina Villa Santa, která ho vlastní dodnes. Panství bylo přetvořeno na muzeum s bohatou expozicí rozdělenou do čtyř částí, dvě se věnují období světových válek a fašismu, ve třetí je unikátní vosková výstava a poslední zobrazuje výjevy z každodenního pasteveckého života.

Castello della Fava – Možná nejznámější legenda ze všech se váže k hradu „Castello delle Fava“ neboli Fazolovému hradu, který dostal svou přezdívku v dobách, kdy bylo severovýchodní pobřeží opakovaně dobýváno jinými středomořskými národy. Traduje se, že při jednom z těchto výpadů došlo k obklíčení hradu nepřátelskými vojsky, které vyčkávaly až obyvatelům dojde potrava a vzdají se. Tak se skutečně stalo, nepřítele se ale podařilo přechytračit promyšlenou lstí. Poslední hrstkou fazolí, která na hradě zbývala, nakrmili holuba, kterého zranili a vypustili směrem do podhradí. Dobyvatelé ho našli a poté, co v jeho žaludku objevili luštěniny usoudili, že na hradě mají zásob mnohem více než původně předpokládali a dali se na útěk. Jestli se tento příběh skutečně stal nevíme, pravdou však je, že město Posada, ve kterém se nachází bylo cílem pirátských útoků po celá staletí. Hrad je veřejnosti přístupný a z jeho opevnění se otevírá překrásný výhled na moře i na údolí řeky Rio Posada.

Castello di Bosa – Barevnému městečku na západě ostrova dominuje hrad postavený na kopci Serravalle (někdy po něm také nazývaný) rodinou Malaspina (odtud jeho druhé jméno) ve 12. století. Je opředený legendou o žárlivém markýzovi, který měl své ženě uřezat prsty. Svědci, kteří události přihlíželi hrůzou zkameněli a můžete je ve skalách u hradu pozorovat dodnes. Pevnost byla důležitým sídlem v době Judikátu Torres a později Arborea. O několik století později zde byl postaven kostel, kde je možné pozorovat španělské fresky. Z opevnění se otevírá krásný výhled na město, řeku Temo a moře.

Castello di Burgos – Dnešnímu oku možná méně známý hrad, který se nachází v hlubokém vnitrozemí historického regionu Geocanu, má za sebou velmi bohatou historii. Byl postavený ve 12. století, postupně přecházel pod nadvládu soudců z různých Judikátů a po několik let byl v obležení banditů. Dodnes zůstává dominantou obce Burgos a je možné ho navštívit společně s Muzeem hradů, kde získáte větší podvědomí o období Judikátů a výstavbě hradů na ostrově.