Pohoří Supramonte
Supramonte je pohoří ležící na skalnaté plošině Barbagia, na středovýchodě Sardinie. Jedná se o starobylý horský komplex, obklopující nejvyšší a „nejmladší“ masiv Gennergentu. Celé pohoří má přibližně 35 000 ha, táhne se východním směrem až k Tyrhénskému moři a zahrnuje území 5 obcí – Dorgali, Oliena a Orgosolo v Barbagie, Baunei a Urzulei v Ogliastře a také část zálivu Orosei. Osídlené oblasti těchto obcí leží na samých hranicích Supramonte, z větší části se jedná o neobydlenou oblast ostrých vápencových skal a hlubokých bujných kaňonů. Plošiny, soutěsky a strmé stěny se ztrácejí na obzoru a tvoří takřka samostatný kontinent, který vás uchvátí a umožní objevit zelené srdce Sardinie. Místní krajina má jednotné charakteristické rysy – náhorní plošiny, obrovské skalní útvary střídající se s hlubokými kaňony, lesy, jeskyně a prameny. Území je již od pravěku poseté prenuragickými a nuragskými nalezišti, a přes to si každá ze zmíněných 5 obcí zachovává své zvláštní vlastnosti s originálními a nenapodobitelnými přírodními památkami. Na rozhraní Urzulei a Orgosolo se nachází soutěska Gorroppu, nejpozoruhodnější kaňon v Evropě, tvarovaný silou vody a dosahující hloubky až 500 metrů. Nejznámější naturalistackou atrakcí Supramonte di Orgosolo je propad su Suercone, impozantní propast se zvláštním tvarem „trychtýře.“ Je 500 metrů široká a 200 metrů hluboká, nepřístupná kvůli takřka svislým stěnám, a proto je dodnes pokryta nedotčenou vegetací. Navazuje na ni les sas Baddes, jediný rozsáhlý primární dubový les v Evropě.
Su Gologone, hlavní pramen Supramonte, a hora Corrasi s vrcholem 1463 metrů, jsou přírodními památkami území Olieny. Corrasi se vyznačuje holým a skalnatým prostředím s četnými propastmi, vrcholky zvláštních tvarů a jeskyněmi, jako je Nurra de sas Palumbas. Pramen Su Gologone je mistrovské dílo vytesané do útrob podloží silou vody, která se křišťálově čistá dostává na povrch uprostřed bujné oázy. Je propojen s jednou z největších a nejevokativnějších jeskyní v Evropě, sa Oche e su Bentu: 30 km podzemních chodeb protkaných řekou, s místnostmi zdobenými stalaktity a stalagmity, galeriemi, podlahami pokrytými krystaly, podzemními jezery a písečnými plážemi.
„Hlas větru“ burácí v majestátním a divokém údolí Lanaitto (nebo Lanaittu), na půli cesty mezi územími Oliena a Dorgali. Tato oblast je „prošpikovaná“ dalšími krasovými útvary, jako jsou nádherné jeskyně Ispinigoli nebo Corbeddu, jejíž název je odvozený od slavného bandity, který se sem uchýlil. Právě zde byly nalezeny lidské stopy z doby před deseti tisíci lety a pozůstatky pravěkého jelena z doby před 30 tisíci lety. Najdete zde také vesnici Tiscali, baštu nuragických populací v Lanaittu, která má tajemný původ, je vystavěná unikátní stavební technikou a patří mezi nejznámější turistické destinace na Sardinii. Přítomnost člověka v této části Supramonte dokládají také mnohé další nálezy – desítky domus de Janas, menhiry, stovky nuragů (včetně Mannu a Arvu), hrobky obrů a další archeologická naleziště, zejména Campu Donianigoro a nuragické vesnická svatyně Serra Orrio na plošině Gollei, která dominuje reliéfu uprostřed zálivu Orosei v oblasti Dorgali. V zálivu Orosei a Dorgali pak nelze vynechat jeden z jeho symbolů, jeskyni Bue Marino.
Supramonte v Ogliastře je kombinací drsné horské krajiny, která nedotčená a divoká přechází v krásy moře, s převisy, zátokami a plážemi, které jsou opakovaně vyhlašovány mezi nejkrásnějšími na světě. Zátoky kraje Ogliastra nejsou lehce přístupné, což zvýrazňuje jejich neodolatelné kouzlo. Na většinu z nich je možné dostat se přímo z moře, lodí nebo člunem, a nebo pěšky po četných, více či méně náročných turistických trasách. Cala Biriola je přístupná pěšky z Golgo di Baunei přes stejnojmenný les a vyznačuje se jalovci rostoucími na skále a skalním obloukem vytvarovaným větrem a vodou, který obepíná malou pláž, s vodou neuvěřitelně průzračnou a plnou ryb. Cala Mariolu – což v překladu znamená „zloděj“, jak kdysi nazývali místní tuleně rybáři z Ponzy, protože jim kradli úlovky ze sítí, se vyznačuje velmi jemným pískem smíchaným s kulatými růžovými oblázky a je obklopená několika jeskyněmi, z nichž nejznámější je Grotta del Fico, přístupná pro veřejnost. Skály obklopující Cala Goloritzè vytvarovala příroda unikátním způsobem, vynořují se z intenzivně modré vody a jsou známé především mezi horolezci z celého světa, kteří se snaží zdolat její vrchol s výhledem na moře.
Supramonte v Baunei šplhající na náhorní plošinu Golgo reprezentuje prapůvodní přírodu, kde se vznáší archaická duše Sardinie. Najdete zde propast su Sterru, velmi hlubokou a tajemnou trychtýřovitou krasovou studnu vedle kruhu nuragických kamenů, které uzavírají tůně v přírodních pánvích, kam se sbírala voda pro starověké obřady. Mezi vegetací se v kopcích nachází ukryté nuraghe a domus de Janas, s výhledem na Golgo a město. Podél Codula di Sisine, koryta podzemní řeky, můžete pohodlným trekkingem s nevýrazným převýšením dorazit až k jejímu ústí do moře u nádherné pláže. Cestou vás okouzlí vápencové útesy tyčící se k nebi, kaňony, jeskyně, soutěsky a vrcholky pokryté jalovci a středomořskými křovinami, starobylé ovčíny, divoká zvířata a možná i nějaký ten pastýř. Procházka z Teletottes podél Codula di Luna je delší, ovšem neméně krásná a cílem není ledajaká pláž, dostanete se až k bájné Cala Luna. Supramonte di Baunei nabízí milovníkům trekkingu mnohem víc, je to Selvaggio Blu, jeden z nejzajímavějších treků v Evropě a určitě nejdelší, protože může trvat až sedm dní. 50 kilometrů Vás provede ze Santa Maria Navarrese, přes Pedra Longa, horu s’Ozzastru, vrchol Giradili až do Cala Gonone. Náročná horolezecká stezka, nedoporučovaná pro pěší turisty, zahrnuje části lezení a via ferraty a nemá na trase žádná občerstvovací místa. „Na oplátku“ budete cestovat nedotčenou přírodou a temně modrými zátokami.