Největší slavnosti

Ať už se jedná o menší lidové slavnosti oslavující některou z vynikajících surovin, oslavy patrona města či obce nebo o velké události, které lákají pozornost tisíců návštěvníků, vždy se najde důvod k sešlostem, které spojují duše a upevňují tradice. Dá se říci, že na Sardinii se slaví každý den.

S prvním kalendářním měsícem jsou spojeny oslavy ohňů svatého Antonia, rituál, který se opakuje v noci ze 16. na 17. ledna a ohlašuje začátek období karnevalu. V centru měst se staví vysoké fatry a rozlehlá ohniště na počest světce Antonia, který dle legendy vynesl oheň z podsvětí a předal ho zimou sužovanému lidu. Následuje období, kdy se během jednoho měsíce setkáte na různých místech s hlavními protagonisty sardinského karnevalu. Ten má své kořeny v pohanských rituálech oslavování boha Dionýsa, spojeného s hojností a plodností a oslavuje koloběh života od narození po smrt. V Mamoiadě předvádí odvěký tanec Mamuthones, které vedou červenobílí Issohadores, tu a tam chytí do lasa nějaké děvče z publika a požadují vykoupení (zpravidla polibek, nebo sklenici vína). V Ottaně se kulhavým krokem prohání Merdules, krotící na laně ohromné Boes, obě masky na sobě mají ovčí vlnu a ručně vyřezávané dřevěné masky. Trio doplňuje Sa Filanzana, truchlící ženská postava v černých šatech spílá a v rukou drží přeslici. V Orotelli se mezi sebou pošťuchují Sos Thurpos v černých kabátech s kápí a zvony a v Gavoi hrají masky Sos Tumbarinos na kožené bubny. Velmi syrovou podívanou je přehlídka v Lule, kde je obětí Su Battileddu, oděný v tmavé kožešině se sazemi pomazaným obličejem a potřísněný červenou barvou, která má symbolizovat krev. V Orani se vás na vidle pokusí nabodnout postavy s maskami z korku, zahnutým knírem a rohama, tzv. Sos Bundos. Divokou podívanou zažijete ve Fonni, kde se Sos Buttudos budou marně snažit zkrotit rozjařené Urthose, kteří šplhají po fasádách místních domů a vrhají se do davů, aby dívkám umazali obličeje. Karnevalu v Ovoddě kraluje velká, z různých látek sestavená, maska Don Conte Forru, podobně jako v Lodine, kde je maska Su Ziomo tažena na vozíku, doprovázená mladíky oděnými v černých kápích s dřevěnou lidskou hlavou zavěšenou na hrudi. Masky tvořené z kostí a hlav divoké zvěře budete pozorovat v Austisu, Samugheu a Ula Tirso. Oslavou plodnosti je velmi specifický karneval v Bose, při kterém je oslavován mimo jiné i menstruační cyklus. Všechny tyto masky a rituály představují velkou část sardinské identity, a i když jich spousta již vymizela, tradice těch nejznámějších stále pokračuje a předává se v rodinách z otce na syna a matky na dceru. Úplně jinou atmosféru má karnevalové tkání Sa Sartiglia v Oristanu, které jsme věnovali celou kapitolu v této sekci a které je snoubením jezdeckého umění a noblesy.

Po tomto divokém období se na ostrově začínají pomalu připravovat na Velikonoce a oslavy Svatého týdne, které jsou zde stále velmi prožívané. První květnové dny jsou zasvěceny patronovi Sant Efisiovi, jehož simulakrum se nese v procesí z Cagliari do jemu zasvěcenému kostelu v Noře. Následuje Cavalcata Sarda, po Sartiglii druhý největší koňský závod a přehlídka na Sardinii. Koná se v centru města Sassari, zahajuje ho průvod několika desítek souborů pocházejících ze všech koutů ostrova, oděných v tradičních krojích a následují jezdecké závody a akrobacie na koních. Je to jeden z nejkrásnějších a nejbarevnějších svátků, který vám dá hodně nahlédnout do historie ostrova.

Začátkem června se pozornost upírá k ostrovu San Pietro a několika dennímu festivalu Girotonno, který oslavuje tuňáka z místních vod při gastronomických soutěžích, ochutnávkách a cooking shows. V rámci oslav jsou pořádány různé exkurze a lodní výlety, při kterých máte příležitost lépe poznat tuto méně turistickou část Sardinie. Začátek července je v Sedilu zasvěcen svatému Costantinovi a na jeho počest se tu každý rok pořádá S´Ardia, jezdecký závod soustředěný kolem místního kostela. Den před svátkem Ferragosto v srpnu se v centru Sassari, v procesí Candelieri snáší zdobené dřevěné svícny. Každý z nich reprezentuje historické řemeslné cechy, jeho zástupci ho drží na ramenou a tanečním krokem ho snáší ulicemi až do kostela Panny Marie. Po průvodu následuje hodování a slavení za doprovodu sardinských hudebních souborů. Na konci srpna probíhají v Nuoru oslavy Vykupitele. I když se jedná původně o náboženský svátek, v průběhu let se stal i prohlídkou tradičních kostýmů, tanečních skupin a řemesel.

Na začátku září se každoročně opakuje festival bosého běhu Corsa degli Scalzi na západě ostrova, ve městě Cabras. Počátky oslav sahají do roku 1619 n. l., kdy v důsledku nájezdů Maurů, které toto území po dlouhou dobu sužovaly, vymysleli místní obyvatelé dlouhý, rychlý běh, aby před Maury zajistili sochu Spasitele. Podle legendy používali „bosí běžci“ místo obuvi větve přivázané k bosým nohám, aby zvedli co nejvíce prachu a zdáli se tak mnohem početnější. Lest tenkrát zafungovala naplno, protože Saracéni, vyděšení představou, že budou čelit velké armádě, uprchli. Vesnice a simulakrum San Salvatore byly v bezpečí. Od té doby se každý rok na památku této zázračné epizody rituál opakuje, aby se obnovil slib daný světci. Září je také měsícem, kdy začíná festival Podzim v Barbagii. Každý víkend až do Vánoc otevírají místní obyvatelé své dvorky, aby se s návštěvníky podělili o to nejlepší a nejtypičtější ze své oblasti. V Bitti se zaposloucháte do nehmotného dědictví ostrova, zpěvu tenorů. V Dorgali budete přihlížet výrobě ručních nožů, dřevěných masek i drahocenných šperků. V Tonaře ochutnáte prvotřídní turecký med, v Aritzu zase vyhlášené pečené kaštany. V Desulu budete obdivovat barevné kroje a výrobky z trpasličí palmy, v Mamoiadě ochutnáte vynikající Cannonau a ve Fonni ochutnáte jednoduché delikatesy horské kuchyně.