Náboženské svátky

Sardinie je zemí, která zachovává a ochraňuje své staré tradice, z nichž mnohé jsou předávány a udržovány díky festivalům a rituálům. Mezi nejznámější náboženské svátky na ostrově patří:

Sant´ Efisio
Od roku 1652, vždy od 1. do 4. května, sdružuje svátek Sant´Efisio tisíce lidí nejen ze Sardinie, ale z celého světa. Po staletí se lidé sjíždějí do města Cagliari, aby oslavili svatého Efisia za to, že osvobodil město od moru a na jeho počest se vydávají  na pouť od kostela Sant’Efisio v historické čtvrti Stampace, do kostela v Noře, kde byl světec umučen. Průvod je změtí barev, okvětních lístků růží, filigránových zlatých šperků a jemně zdobených šatů, předávaných po generace, které doplňují volské povozy, muži na koních a neuvěřitelná energie. Svátek Sant’Efisio trvá až do 4. května, kdy je světec přiveden zpět do Cagliari.

Le feste in onore della Madonna di Bonaria
Během roku se v Cagliari, hlavním městě Sardinie, slaví tři svátky na počest Madony z Bonaria, nejvyšší patronky Sardinie a zvláštní ochránkyně námořníků: 25. Března, 24. Dubna a první neděli v červenci přitahují festivaly nesmírné množství věřících z celé Sardinie, aby se pomodlili u Mariiných nohou, svěřili se pod její mateřskou ochranu, poprosili o pomoc pro své blízké a poděkovali.

Sant´Antonio
Svátek sv. Antonia se podle starověkých obřadů koná v polovině června. Oslava začíná ráno v Arbusu, kde je socha světce umístěna na vůz tažený párem volů a doprovázena povozy, zdobenými traktory a mnoha věřícími do města Sant’Antonio di Santadi. Trasa má přibližně 38 kilometrů a je nejdelším průvodem v celé Itálii.

L´Ardia di San Costantino
Tradiční náboženská událost se koná každoročně 6. a 7. července na počest římského císaře Konstantina I. (v sardinském jazyce zvaný Santu Antinu), který porazil Maxentia v roce 312 v bitvě u Milvijského mostu. Jedná se o rituální jezdecký závod a přestože se závody Ardia konají také v mnoha dalších centrech na ostrově, nejznámnější a nejvýznamnější je s’Ardia v Santu Antinu di Sedilo v provincii Oristano. Ardia pochází ze slovesa bardiare – chránit, udržovat v bezpečí. 3 vybraní rytíři obdrží od kněze požehnané prapory (Sas Pandelas): první zlatožlutý, druhý červený, třetí bílý. Průvod městských hodnostářů a několika stovek rytířů v čele s prvním rytířem (Sa Prima Pandela) se pak pomalu přesouvá k malému skalnímu výběžku, jižně od města Sedilo, směrem ke kostelu Santu Antine, který je cílem dostihu. Stateční rytíři, kteří nesou standardy, chrání vůdce a jeho vyvolené muže před zběsilou hordou „pohanů.“ Samotný závod (Ardia) odstartuje bez velkého varování, kdy se po zaznění výstřelu jezdci vyřítí závratnou rychlostí po klikaté, prašné cestě směrem ke svatyni, kterou po dosažení několikrát obkrouží po směru hodinových ručiček. Závod řídí právě tři pandely (rytíři s prapory), za nimiž následují rytíři v bílých košilích, představující armádu svatého Konstantina. Ostatní jezdci a běžci představující pohanské vojáky Maxentiovy armády, je následují a snaží se dostat přes pandely. První prapor, Sa Prima pandela, nesmí být nikdy překonán, neboť by to znamenalo vítězství pohanství nad křesťanstvím.

Nanebevzetí Panny Marie
Svátek v křesťanském kalendáři vedený jako svátek Nanebevzetí Panny Marie se slaví 15. srpna a patří k nejdůležitějším náboženským svátkům v celé Itálii. Katolická církev oslavuje přijetí Panny Marie, tělem i duší, do nebe. Na mnoha místech jsou pořádány průvody, kterým dle byzantské tradice předchází oblékání spící sochy Panny Marie. Madona je oděna do tuniky, vyšívané zlatými a stříbrnými vlákny, sandály a stříbrnou korunou, ozdobena darovanými drahokamy, drahými prsteny a náhrdelníky. Průvody provázejí tradiční písně k Marii, které mají velmi vzdálený původ z prvních staletí křesťanské éry. Oslavy mají prastarý původ a postupem času se vyvíjely nejen ve svých náboženských a zbožných aspektech, ale také po civilní stránce. Během dne jsou naplánována různá divadelní a hudební představení, tance na náměstích, tradiční hry a ohňostroje.

I Candelieri
Faradda di li candareri (v dialektu Sassari), neboli „Sestup svícnů“, je festival konaný 14. srpna v Sassari, večer před svátkem Nanebevzetí Panny Marie. Přibližně 10 svícnů ve tvaru velkých dřevěných sloupů je za rytmu píšťal a bubnů snášeno historickým centrem města až do kostela Santa Maria di Betlem. Od roku 2013 je festival zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO a je jedním z nejcharakterističtějších festivalů na Sardinii, kterého se každoročně účastní tisíce lidí z celého světa. Tradice oslav pravděpodobně vzešla ze slibu učiněného Panně Marii, která se přimluvila za konec morové epidemie. Oficiálně začínají oslavy již 5. srpna „sestupem malých svícnů“, 10. srpna „středních svícnů“ a samotný 14. srpen pak představuje vyvrcholení Faraddy. Každý svícen je zástupcem 1 cechu (pracovníci veřejné dopravy, obuvníci, zemědělci, kováři, tesaři, řezníci, zelináři, krejčí, pocestní a další). V časných ranních hodinách probíhá v domě nejvyššího představitele cechu „oblékání svícnu“, který členové cechu zdobí s obrovskou péčí a oddaností. Každý svícen je ozdoben různobarevnými hedvábnými stuhy a na vrcholku je obraz patrona cechu nebo vyobrazena Panna Marie. Jsou to právě členové cechů, kteří snášejí téměř 400 kilogramů vážící svícny na ramenou v tančícím průvodu až do kostela, kde jimi na počest Panny Marie třikrát otočí, čímž splní učiněný slib a rituál ukončí.

La Sagra del Redentore di Nuoro
Poslední srpnovou neděli jsou tisíce lidí svědky jedné z nejpoutavějších posvátných událostí na Sardinii. Festival Sagra del Redentore di Nuoro se zrodil jako pocta soše Vykupitele, která od roku 1901 shlíží z hory Ortobene na město Nuoro.
V průběhu let nabíral festival stále silnější folklórní význam a v dnešní době je kromě kromě náboženského charakteru i festivalem lidových tradic. Velkolepého průvodu se účastní folklorní soubory z celého ostrova a přehlídka krojů, ale i karnevalových masek přitahuje pozornost tisíců zvědavců, kteří jsou každoročně nadšeni hudbou a pestrostí kostýmů. Festival má silný náboženský a turistický význam a představuje silné pouto mezi městem Nuoro a horou Ortobene.