Karneval

Je známý pod jménem „Carrasegare“, které má stejný etymologický původ jako italské slovo pro karneval „carnevale“ pocházející z latinského „carne levamen“, což znamená „odstranit maso“ v očekávání nadcházejícího půstu. Oslavy začínají 17. ledna a končí právě v první den půstu. Na Sardinii stále najdete vesnice, které si udržují silné vazby s původní pastýřskou společností a kde je stále možné dostat se blízko, byť jen v podobě jemných náznaků, k původnímu významu karnevalových obřadů, které navzdory svým rozdílům představují vždy problematiku boje a protikladu mezi člověkem a zvířetem, boje mezi racionální vůlí a silou přírody s jejími magickými a zvířecími vlastnostmi. Na Sardinii stále najdete vesnice, které si udržují silné vazby s původní pastýřskou společností a kde je stále možné dostat se blízko, byť jen v podobě jemných náznaků, k původnímu významu karnevalových obřadů, které navzdory svým rozdílům představují vždy problematiku boje a protikladu mezi člověkem a zvířetem, boje mezi racionální vůlí a silou přírody s jejími magickými a zvířecími vlastnostmi. Nejviditelnější a také nejvíce sugestivní částí těchto rituálů jsou určitě masky, které zpodobňují typické postavy a příběhy: zvířecí, lidské a polobožské. Mamuthones a Issohadores v Mamoiada, Boes a Merdules v Ottana, Bundos v Orani, Thurpos v Orotelli, Buttudos ve Fonni, Mamutzones a Urtzu v Samugheo, Tumbarinos v Gavoi, Colonganos v Austis, Sonaggois v Ortueri, Maimones v Oniferi, Maschera a Gattu v Sarule… zkrátka se dá říci, že každé z hlavních center Barbagie, hornaté oblasti ve středu Sardínie, kde archaické tradice byly zachovány v průběhu dlouhých staletí izolace, má své vlastní masky a obřady, jak oslavovat každoročně konec zimy, a stejně je tomu i v dalších centrech Sardinského vnitrozemí od Laconi až po Sinnai.