Ticho písečných dun a pouští, ozvěna hlasů horníků z opuštěných dolů: to je kouzlo Costa Verde na jihozápadě Sardinie.

Costa Verde je oblast obrovských pláží a impozantních útesů; velmi vysoké písečné duny a pouště pronikají více než kilometr do vnitrozemí a klesají k moři. V pozadí zelená krajina středomořské makchie vykreslená silou větru, která ohýbá i staleté jalovce až k zemi. Kouzlo těchto míst je spojené s jednoduchou pohostinností; ti, kteří se rozhodnou pro Costa Verde sem nedorazí náhodou. Vyhledávají ji především ti, kdo nemají rádi organizovanou zábavu, přímořská letoviska a vybavené pláže, ale spontánní a známé přivítání v malých rodinných statcích a penzionech, kde lze najít původní rysy sardinského životního stylu.

Na jaře se Costa Verde stává rájem také pro surfaře, kteří zde nacházejí ty nejlepší vlny k jízdě; v létě nabízí klid s vzácně kouzelnou atmosférou a velmi dlouhé dny na pláži při západu slunce jako z pohlednice, které patří k nejvíce fascinujícím ve Středomoří. Toto pobřeží je tak nedotčené a izolované, že i želva Caretta Caretta klade svá vajíčka podél pláží Piscinas a Scivu, srdce Costa Verde.

Místní pobřeží však není jen moře, ticho a příroda, ale i živým svědectvím o extrémní námaze práce horníků prostřednictvím památek průmyslové archeologie. „Od dolů k moři“; do Porto Flavia vedou koleje, po kterých jezdily vozíky s uhlím z dolů Buggerru, Montevecchio a Ingurtosu. Nyní jde o opuštěné doly a vesnice, paláce a tunely, z nichž zbyly ruiny, které vyprávějí příběhy lidí a dřiny.