V jihozápadní části Sardinie, souostroví Sulcis, se rozprostírá nádherná historická vesnička, jedna z nejkrásnějších na ostrově, založená ligurskými rody.

Carloforte je ligurskou enklávou na Sardinii: zachovává si jazyk i kulturu zakladatelů, rybářských rodin pocházejících z Pegli a těch, kdo přicházejí z tuniského ostrova Tabarka (kde pobývali od 16. století). Tabarkové získali v roce 1738 od krále Carla Emanuele III. povolení kolonizovat ostrov San Pietro, který byl neobývaný a nazývaný degli sparvieri (jestřábí vrabec) již od dob fénického osídlení (od 8. století před naším letopočtem), následně i punského, o čemž svědčí místní kostel a nekropole. Rybáři téhož původu o 40 let později založili také vesnici Calasetta na protilehlém ostrově Sant’Antioco.

Carloforte, stále úzce spjato s Pegli a Janovem, je s 6 000 obyvateli jediným obydleným centrem ostrova. Uchvátí vás úzkými uličkami a zákoutími stoupajícími do kopce s barevnými domky a nádhernými výhledy na moře, svým malým přístavem a starými hradbami, z nichž se dochovaly strážní věže a velká část zdí, včetně takzvané Lví brány (Porta del Leone). V architektuře městečka, patřícího do klubu nejkrásnějších míst Itálie, lze vyzdvihnout takzvanou Palassiu z počátku 20. století, dnes sloužící jako divadlo-kino Giuseppe Cavallera a kostel Madonna ztroskotaných lodí, v němž je umístěna dřevěná socha uctívaná Tabarky, jež byla symbolem víry, jednoty a solidarity této komunity. Velmi silná je také oddanost svatému Petrovi, který zde byl vždy považován za patrona rybářů a řemeslníků a jemuž je zde věnována každoroční slavnost konající se 29. června.

Na nábřeží stojí za vidění pomník Carla Emanuele III., mramorové sousoší se třemi sochami (z roku 1786), s panovníkem v jeho středu, podle něhož je Carloforte pojmenováno.

V části Spalmadureddu stojí věž San Vittorio, obranná základna s trachytovými bloky, která se v roce 1898 stala astronomickou observatoří. Od roku 2016 slouží jako multimediální Muzeum moře, které vypráví historii této lokality.

Koneckonců moře je podstatnou součástí místní identity. Pobřeží ostrova San Pietro je harmonií střídajících se skalnatých útesů a zátok.

Úchvatným zážitkem je místní kuchyně. Od konce května do začátku června zde probíhá mezinárodní gastronomická akce zaměřená na kulinářské speciality a live cooking – Girotonno, kdy se místní tuňák stává hlavním středobodem fantastických receptů. V neposlední řadě je nutné zmínit také pitoreskní festival cus cus tabarkino konaný 25. dubna, s programem od kuchyně po kino s Crêuza de mä, událostí věnovanou filmovým soundtrackům.

Na severu najdete romantický záliv Cala Vinagra, na severozápadě fjord, který se uzavírá okouzlující pláží Cala Fico, na západě ostrohu Capo Sandalo, které dominuje nejzápadněji položený maják Itálie z 19. století. Na jihu pak lze obdivovat jedinečné scenérie pláže La Bobba, útesy Conca a Le Colonne, dva skalnaté komíny tyčící se z moře, které jsou symbolem Carloforte.